Roadtrip – II.část

Jak jsme pokračovali?

Další část naší cesty s rodinkou nás zavedla k městu Vancouver. Ale předtím, než jsme se tam dostali, rozhodli jsme se navštívit stejnojmenný ostrov – Vancouver Island.

Hurá na trajekt

Cesta na Vancouver Island začala čekáním na trajekt. Jelikož jsme nevěděli, který den se tam dostaneme, nerezervovali jsme místa, a tak přišlo čekání, jestli na nás nějaké místo zbyde. Zbylo! Čekáním jsme strávili asi 4 hodiny, ale hlavně že jsme se dostali. Jedinou komplikací bylo nemožnost použití naší debetní karty. Na pokladně trajektu brali pouze kreditky nebo hotovost. Trajekt pro nás čtyři a auto stál 130 CAD a takovou hotovost jsme u sebe neměli, nečekaně. Naštěstí na to u pokladny mysleli a nechali si tam nainstalovat bankomat, šikovní lidé 😀 Škoda jen, že si nenechali naistalovat terminál i s naší kanadskou bankou, no nic, za blbost se připlácí prostě. Asi není potřeba se zmínit o tom, že bankomat si samozřejmě naúčtoval další poplatek za vybrání hotovosti. Jinak s tímto problémem jsme se setkali v Kanadě ještě několikrát. Někde je možné platit pouze kreditními kartami. Ale zjistili jsme, jak se to dá obejít! Naši českou debetní kartu, tu neberou jako debetní, ale jako kreditní, takže s ní vesele můžeme platit kde je potřeba. Bohužel jsme tenhle trik zjistili až po návratu z ostrova. Teď jsme navíc připraveni a vlastníme i kartu Twisto, se kterou se dají tyto výdaje pokrýt. 

Po všech nečekaných nástrahách už zbývalo se jen nalodit a vyrazit na ostrov. Dorazili jsme na něj celkem pozdě, ale měli jsme štěstí. Do kempu v Nanaimu jsme přijeli asi 5 minut před zavřením brány, a ještě k tomu se nám povedlo narazit na kemp vlastněný místními indiány (jak oni sami sebe nazývají First Nation), který stál jen 10 CAD (pro auto a 4 lidi) a k tomu měl i teplou sprchu! Štěstí se na nás usmálo.

Kemp v Nanaimu

Co se týče kempů, nejčastěji hledáme pomocí aplikace iOverlander. Ta funguje bez internetu, a dokonce se nám díky ní podařilo najít i kempy, které byli zdarma.  Jo a milujeme BC Hydro. Kempy, které byli spravovány touto organizací, byly jedny z nejhezčích, na které jsme narazili jo a samozřejmě s naší oblíbenou cenou – zdarma.

Na Vancouver Islandu jsme strávili několik dní, ani nevíme kolik, čas plynul a na počty nebylo čas. Počasí nám zrovna nepřálo, ale stále naštěstí nepršelo.

Co všechno jsme na ostrově viděli?

Dali jsme si skvělé donuty a okoukli kozy, pasoucí se na střeše místní tržnice v Coombs – je to místní atrakce, a to by bylo, aby jsme se tam nezastavili. Navštívili jsme surfařské městečko Tofino, kam se sjíždějí borci z celého světa. Omrkli jsme teda jednu z pláží, pod nebem zahalenými mraky jsme neochotně smočily nohy v Tichém oceánu a šli se ohřát do auta. Pak jsme prošli Cathedral Grove – zachovaný prales, kde na nás na každém kroku shlíželi 800 let staré stromy. Jednalo se o Douglasky tisolisté, o kterých jsme do té doby neslyšeli. Jako o mnoha věcech předtím, než začneme objevovat novou zemi. Ale pro jejich majestátnost si je nyní budeme určitě pamatovat.

Další zastávkou a vlastně hlavním důvodem návštěvy Vancouver Island byl Cowichan Bay, malá rybářská vesnička, ze které se na malých člunech pro 12 lidí, vyráželo na pozorování kosatek a velryb – jeli jsme se společností Ocean Ecoventures, kterou jsme pečlivě vybírali – malá rodinná společnost, přesně pro nás.
Moniky nyní už splněný sen a neskutečný zážitek pro nás všechny. Nenavštěvujeme akvária ani podobná místa, kde žijí zvířata v zajetí. Protože tak to prostě být nemá. Možnost vidět tato nádherná zvířata v jejich přirozeném prostředí byl jedním z největších zážitků v našem životě.

Posádka na kosatky!

Po kosatkách jsme se vrhli vstříc hlavnímu městu Britské Kolumbie – Victorii. Krásné město, které vlastně vůbec nepůsobí dojmem hlavního města. Během dne jsme navštívili ty nejznámější místa: budovu parlamentu, Fisherman’s Wharf, hlavní třídu na ulici Government street, čínskou čtvrt a mnoho míst, kam nás jen naše nohy zavedly. Victoria je jedním z našich favoritů, kam se možná po skončení naší cesty přesuneme. Ale kdo ví? Zatím nebudeme předbíhat, protože je před námi pořád spoustu míst, které chceme navštívit a třeba se nám někde bude líbit ještě o kousek víc.

Z ostrova jsme se přesunuli do věhlasného Vancouveru. Který bohužel dostál své přezdívky Raincouver a přivítal nás pořádným deštěm. Nevadí, odpočinek se vždycky hodí. Jeden den válečka s relaxem, dohnání neodkoukaných epizod seriálů a druhý den už jsme procházeli centrum. Hlavně jsme trajdali ve Stanley Parku a pak nás nohy zanesly do čtvrti Gastown, která působí jako z úplně jiného světa v kontrastu s centrem Vancouveru. Moc se nám tam líbilo.

Z Vancouveru jsme naši cestu směřovali pomalu zpátky do Calgary, ale ještě jsme před sebou měli celý týden, takže do Calgary jsme se přibližovali opravdu pomalu. Dostali jsme se tak k prozkoumání jihu Britské Kolumbie a pak také Alberty.

Menší a rychlou zastávkou, hlavně kvůli Zdeňkovi, bylo městečko Hope. Zjistil totiž, že ve městě a jeho okolí se natáčel první díl filmů s Rambem, a to se přece musí vidět! Mimo návštěvnického centra s plakáty Ramba bylo centrum plné krásných vyřezávaných soch. Každoročně se zde koná soutěž v tvorbě dřevěných soch, a to pomocí motorové pily. No panečku. Měli jsme štěstí, soutěž proběhla před týdnem, takže centrum bylo plné uměleckých výtvorů. Kousek za městem jsme podnikli mini túru skrz tunely, které byli ve skále vytvořený zhruba před sto lety. Bylo to kvůli dávno zaniklé železnici, která zásobovala Vancouver s oblastmi, kde se těžila měď a uhlí.

Hope – filmová lokace filmu Rambo

Greenwood. Další nenápadné městečko, které bylo ovšem v minulosti důležité město a centrum všeho podstatného pro celý okres. Dnes ztratilo věhlas a je to tak jen malé zapadlé městečko s několika historickými budovami. Ovšem s nezaměnitelným kouzlem a nádechem minulosti. Jen těžko jsme si dokázali představit, že hlavní ulice ještě před sto lety měla 3 kilometry a mimo 14 hotelů se v ní nacházeli i 2 banky, a dokonce budova opery kterou mohlo navštívit až 1000 lidí. Pro nás se jednalo o velice zajímavé místo a jsme rádi, že jsme se zde zastavili.

Greenwood – jako ve westernu!

A co bylo dál? Nechte se překvapit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..