USA

Východní pobřeží za 3 týdny

Panorama z ulice v USA.

Spojené státy americké, země velikostí XXL, USA

To jsme si takhle surfovali v Kambodže na internetu a najednou na nás vykoukla akce na letenky do Ameriky. „Jenom za 6 500 Kč, no nekup to!“ Následovala chvilka debaty, jestli jo, jestli už v květnu budeme doma, jestli to má cenu, jestli nám to vyjde finančně … zkrátka samé jestli, kdyby a protože. Ale jedno bylo jasné – oba jsme se chtěli podívat do té země za velkou louží, protože prostě je to
„JŮ ES EJ“, tak ty letenky koupili. Aby toho nebylo málo, ještě jsem vyburcovala bráchu, ať není bačkora a letí to tam s námi omrknout. Nakonec jsme si tak vlastně nechtěně zařídili návrat z Asie do ČR už v dubnu, protože prostě nemůžeš přiletět na den domů a říct rodince, že zase táhneš někam na 3 týdny žejo. Takhle jsme my hodný. A tak se stalo, že  jsme už v Asii nakoupili letenky do Ameriky
a zlehka začali plánovali, co chceme vidět.

Náš třítýdenní výlet jsme započali 3.5.2017 s návratem 21.5.2017, pěkně na můj svátek, hezký dáreček jsem si nadělila, no ne? Cesta byla trochu úmorná, jelikož let byl přes Frankfurt, kde jsme ale měli rovnou sedmihodinovou zastávku. Uffff. Nechtěli jsme se unavovat cestou do města, tak jsme zůstali v útrobách frankfurtského letiště. Děs běs, ale když chceš do Emééériky, tak to nějak přežiješ.

Po strastiplné cestě v letadle, hlavně pro kluky (já se složila na sedačku a vesele spala, díky za mých 163 cm!), nás čekala cesta z baltimorského letiště do autopůjčovny. Což o to, to bylo v pohodě,
v pohodě už nebylo to, že jsme si o den spletli datum půjčení auta. První zkrat. Nicméně když si nás tam trochu proházeli chlapíci na přepážkách, tak jsme vše vyřešili. Následoval zkrat č.2. Navigace. Máme přece chytré telefony a na co by jsme potřebovali navigaci, zbytečné peníze navíc. Error.
V úžasné Americe, nám ani jednomu nešla spustit navigace. Thank you very much. Takže jsme si stoupli do nově vytvořené fronty a šli si vypůjčit navigaci, aby jsme mohli z Baltimoru vyrazit do New Yorku, což je jen tak mezi řečí dálka jako blázen. Obdivuji Zdeňka, že to odřídil, já byla totálně k.o.
V New Yorku už na nás totiž čekala kamarádka Petra, která nám poskytla ubytování. Za to jsme jí moc vděční, protože nám to ušetřilo hodně kaček a dostali jsme i typy jak NY omrknout.

New Yorkem jsme začali naši poznávací tour po východním pobřeží. Následoval Boston, město známe díky Hardvardské univerzitě. Z Bostonu jsme se přes Salem, město čarodějnic, dopravili do Gloucestru, malého pidi města, kde se nám ale zároveň moc líbilo, protože prostě příroda. A taky jsme se odsud vydali na pozorování velryb do Cape Ann – paráda. Další zastávkou byli Niagárské vodopády, ty jsme nemohli vynechat. cesta k nim byla docela náročná, protože z Gloucestru je to pěkných 800 km. Žádná sranda ty vzdálenosti. Cestu jsme rozdělili na dvě části s přespáním v Syracuse a nakonec zakotvili ve městě Rochester. Návštěva Niagár byla naprosto nad naše očekávání a kdo neviděl, nepochopí. Plni dojmů jsme ale museli rychle dál, protože nás tlačil čas
a vzdálenost dalšího přejezdu byla neúprosná – 700 km do Philadelphie. Cestu jsme si zpříjemňovali návštěvami ve fastfoodech, aby to byla ta správná Amerika a také se nám podařilo dostat se na ryzí westernové závody! Ve Philadelphii jsme si vyběhli Rockyho schody, nacpali si břicho philadelphským Cheesesteakem, okoukli Zvon svobody a vydali se na poslední zástavku – Washongton D.C. Ke vší smůle se venku udělalo asi 30 stupňů (pocitově asi tak 100 a my byli připraveni na chladnější podnebí – kraťasy jsme s sebou rozhodně neměli) a tak jsme promenádovali
‚v těch největších pařákách narvaní v džínách ve výhni velkoměsta, ale co, Washington je Washington. Občas jsme se skočili skrýt před slunečními paprsky do jednoho ze Smithsonian muzeí, která jsme ale rozhodně nestihli navštívit všechny.

Tři týdny utekly jako voda a naše tour se blížila ke konci. Musíme říct, že přejezdy byli velice vyčerpávající a celodenní objevování Ameriky taky. Fíha. Ale stálo to za to. Poznali jsme další kus světa a jistotou víme, že New York ani Washigton nepatří do destinací „tak tady bychom chtěli bydlet“. Což znamená, že při příští návštěvě USA nás najdete převážně v přírodě, protože ta je tam neskutečná a to jsme viděli úplné minimální minimum z toho, co se tam všechno ukrývá.